Stejně jako před 25 lety se tu sešly desítky lidí. Kromě náměstí Republiky se už s předstihem vzpomínalo třeba na Univerzitě Pardubice nebo obou pardubických gymnáziích.

Dav, který se sešel před divadlem, byl stejně jako ten v Praze výrazně protizemanovsky naladěný. Každá kritika současného českého prezidenta z úst řečníků se dočkala ovací. Kromě projevů připomněla „sametovou" atmosféru také hudba – lidé si mohli na náměstí zanotovat například oblíbené písně od Karla Kryla.

Bylo to spontánní

Do krajského města se vypravil i bojovník za lidská práva John Bok. „My všichni společně jsme si před 25 lety vybojovali svobodu. Nebyli to jen disidenti, všichni v tu dobu najednou pocítili potřebu svobody. Bylo to spontánní, rozhodně to neorganizovala KSČ nebo Státní bezpečnost," prohlásil o událostech 17. listopadu 1989 John Bok.

V Pardubicích se ten den ještě nedemonstrovalo, informace sem pronikaly pomalu. nejznámější tváří pardubického disentu byla Jarmila Stibicová. „Důležité je, že se tu můžeme sejít a říkat, co si skutečně myslíme," poznamenala Jarmila Stibicová.

Vysoké nároky

Co všechno jsme změnou režimu získali? Na to se snažili při besedě na Gymnáziu Mozartova odpovědět pamětníci tehdejší událostí. „Každý má nyní před sebou obrovské možnosti, ale jsou na něj rovněž kladeny vysoké nároky. Čím větší svoboda, tím větší odpovědnost," nechala se slyšet bývalá pardubická primátorka Hana Demlová.

Podle některých ale česká společnost ještě nedokázala překonat dědictví minulého režimu. „Václav Havel říkal, že potrvá více než 40 let, než si lidé udělají v hlavách pořádek. Tehdy jsem mu nevěřil. Faktem ale je, že sice máme svobodu, ale opravdovou demokracii jsme si zatím nevybojovali," podotkl končící pardubický zastupitel Miroslav Petráň.