Alternativní zdroje energie nejsou dnes pojmem zcela neznámým, přesto je jejich využívání podle odborníků značně nedostatečné.

Česká republika proti Unii zaostává

Oproti zbytku Evropské unie Česká republika zaostává, přestože se vláda snaží výrobce elektřiny motivovat k využívání obnovitelných zdrojů. Jen pro porovnání: v České republice pochází z obnovitelných zdrojů pouhých pět procent elektrické energie oproti třinácti procentům v Evropské unii.

Dlouhodobě jsou nejvýznamnějším zdrojem obnovitelné energie vodní elektrárny. V Pardubickém kraji se pak na výrobě elektřiny podílejí i elektrárny větrné, situované ovšem do oblasti Svitavska a Ústeckoorlicka.

Nevyčerpatelné zdroje. Takřka

Mezi alternativní, tedy obnovitelné zdroje energie, se počítají takové zdroje, které jsou v podstatě nevyčerpatelné, například sluneční, vodní či větrná energie, nebo biomasa, bioplyn, ale třeba i bahno z čističek odpadních vod. Mají nahradit klasické zdroje, jejichž zásoby jsou omezené, tedy fosilní paliva černé a hnědé uhlí, ropu, zemní plyn, ale kupříkladu i uran.

Dojde k rozvoji využívání biomasy?

Podle sdělení tiskového mluvčí ministerstva životního prostředí Jakuba Kašpara se u nás očekává především rozvoj využívání biomasy, a to hlavně v elektroenergetice, výrobě tepla a v dopravě.
Biomasa se rozděluje především na zbytkovou, tedy dřevní odpad, rostlinné zbytky ze zemědělské prvovýroby a údržby krajiny a podobně, a cíleně pěstovanou, což jsou energetické byliny a rychlerostoucí dřeviny.
Jedním z produktů ze zbytkové biomasy, respektive dřevního odpadu, jsou ekologické pelety, tedy výlisky ze sušených pilin.
Patří mezi takzvaná biopaliva, která jako ekologický fenomén dnešní doby začínají postupně pronikat do života českých spotřebitelů.

Popel lze vysypat skoro kamkoli

Výhřevnost pelet, určených k vytápění nejen domácností, je ve srovnání s černým uhlím stejná, nehledě ke skutečnosti, že se jedná o obnovitelnou surovinu.

„Pelety při hoření nekouří a jejich popel lze prakticky vysypat kamkoli,“ konstatoval Martin Holan, výrobní ředitel firmy zabývající se výrobou pelet a dodal, že výroba těchto paliv podléhá přísným německým a rakouským normám, sledujícím obsah vodíku, uhlíku, arzenu a dalších škodlivých prvků.

Náklady? Ty prý jsou hodně vysoké!

Náklady na vytopení plochy okolo devadesáti metrů čtverečních peletami se ročně pohybují okolo deseti tisíc korun a spotřebitel k němu potřebuje asi tři tuny pelet.
„Vytápění peletami tak vyjde finančně o patnáct až dvacet procent levněji než vytápění plynem, odhlédneme-li ovšem od pořizovacích nákladů,“ uvedl Martin Holan.
Ty jsou opravdu vysoké, za kotel na pelety totiž zaplatíte okolo sto tisíc korun.
I když se jedná o ekologický způsob a využití obnovitelného zdroje, stát jej zásadně dotačně nepodporuje.

K čemu je dobrý solární panel?

V domácnostech je často využívaným alternativním zdrojem pro výrobu energie sluneční záření. To pomocí solárních panelů ohřívá vodu. „Solární panel jsme si koupili přibližně před čtyřmi roky a používáme jej k ohřevu vody. Má rozměry zhruba čtyři metry na metr a díky němu ušetříme za vyhřívání bazénu,“ sdělila Pardubickému deníku Radka Kaplanová z Holic.

Lukáš Peška