„Je to jedna z největších investic Pardubického kraje, navíc na budově, která je národní kulturní památkou. Proto musíme celou dobu spolupracovat s památkáři. Výhodou je, že autorský dozor vykonává architekt Petr Všetečka, který má s památkami velké zkušenosti,“ uvedl náměstek hejtmana pro investice a kulturu Roman Línek.
Přestavba začala v polovině května. Zakázku za 373 milionů získalo sdružení společností Metrostav a Chládek a Tintěra. Obnova Winternitzových mlýnů začala demontáží dochovaných prvků mlynářských technologií, kromě jiného shozů na mouku, vysévacího stroje, korečkových elevátorů, stabilního hasicího zařízení nebo motoru transmise. „Byla pořízena přesná dokumentace tak, abychom na konci stavby mohli vybrané prvky opět namontovat jako stálé exponáty budoucí galerie,“ upřesnil architekt Petr Všetečka.
Aktuálně probíhá bourání nepůvodních přístaveb, vestaveb a přístřešků, budování základových konstrukcí, inženýrských sítí a rekonstrukce západní cihelné fasády. „Pokusíme se zachovat původní okna, která byla demontována a odvezena na repase. Chceme využíti i původní schodišťové stupně z přístavby, které se vrátí dovnitř budovy. Těšíme se, až se ze sevření přístaveb vyloupne čistá gočárovská budova s členitou fasádou a přechodem k silu, který evokuje v té době populární objev pozůstatků Ištařiny brány ve starověkém Babylonu,“ popisuje náměstek hejtmana.
Zachovány zůstanou i původní nosné stropní trámy. Po obroušení, nutných opravách, impregnacích, zateplení a finálních nátěrech budou vráceny na původní místa. „Výtvarné exponáty nebudou jen na stěnách a v prostorách galerie, tím největším exponátem bude budova samotná,“ uzavřel Roman Línek.
Budovu Winternitzových mlýnů navrhl jako své rané dílo architekt Josef Gočár, stavba probíhala v letech 1910 až 1911. O třináct let později na ni navázalo elegantním obloukem silo.
