Jejich nedílnou součástí se staly sportovní stánky. Jeden z nich vyrostl na zelené louce v Pardubicích a na tehdejší dobu splňoval evropské parametry. Ba co víc, víceúčelový stadion uprostřed města se zařadil mezi nejmodernější stavby svého druhu na starém kontinentu. Psal se rok 1931, kdy byl slavnostně otevřen u příležitosti Výstavy tělesné výchovy a sportu.

SLAVNÁ TŘICÁTÁ LÉTA

Nebyl to ryze fotbalový stadion, o čemž svědčila unikátní klopená cyklistická dráha. Kromě těchto dvou odvětví se na ovále konaly atletické závody, klání na ploché dráze a na jeho ploše dokonce volejbal.

Jelikož v jeho sousedství vyrostl zimní stadion, dostala městská chlouba označení Letní stadion. Oficiálně se však muselo užívat jméno Gottwaldův stadion, označení poplatné socialismu.

Patrně největší slávu zažil na konci třicátých let, kdy se na trávníku odehrávaly zápasy nejvyšší fotbalové soutěže. A kapacita 10 tisíc návštěvníků kolikrát nestačila. S odchodem Pardubic do nižších soutěží pomalu odcházel i stadion. Jeho zašlou slávu se pokusili oprášit fotbalisté VCHZ Pardubice, kteří se v roce 1968 prodrali do první ligy. Jenže euforie trvala pouhý rok. Dalších téměř čtyřicet let se sice fotbal na „Gottwalďáku“ hrál, nicméně vzhledem k úrovni nižších soutěží nebyl důvod ho nijak udržovat. A tak postupně začal chátrat.

VLEKLÁ ZÁCHRANA

Definitivní krach postihl Letní stadion v roce 2006. Pardubice totiž prodaly druholigovou licenci a žádnému jinému týmu se sice do středu města, ovšem do polorozpadlého objektu, nechtělo. Nevyhovující podmínky nevadily jen ženským kategoriím a americkému fotbalu.

Nová etapa Letního stadionu zahájila rozpačitě. Objevovala se sice spousta projektů na jeho záchranu, nicméně zůstalo pouze u slov. Areál se stal rukojmím politických půtek. Osud Letního stadionu se otřásl při uvažování o demolici. Tato možnost ale byla vyloučena a pokračoval nekonečný příběh návrhů. A záchrana přišla, odkud to nikdo nečekal. Fotbalisté FK Pardubice totiž senzačně postoupili do nejvyšší soutěže. Jelikož jejich stadion nesplňoval prvoligové parametry, musela se uvést rekonstrukce „Letňáku“ do pohybu. V opačném případě by elitní společnost štandopede opustili.

Větší ostudu už generalita města asi nechtěla dopustit, a tak odklepla obnovu chátrajícího stadionu. Ta však nebude trvat rekordních devět měsíců jako výstavba. Vítěz tendru garantuje 94 týdnů. Ale i to je krátká doba při vzpomínce na to, jak se stadion dlouho rozpadal…