Komplex semtínských závodů se za první republiky stále rozrůstal a vyvstávala potřeba nových, kvalifikovaných odborníků. Ta se stala palčivou zejména po šestiletém uzavření českých vysokých škol, a tak těsně po osvobození, na podzim 1945, přicházejí představitelé pardubického chemického průmyslu s návrhem ke zřízení vysoké školy chemické.

V roce 1949 se Pardubice stávají krajským městem a politická situace nahrává vzniku vysokých škol technického ražení. Vládním nařízením ze dne 27. června 1950 je zřízena v Pardubicích Vysoká škola chemická, první vysoké učení v pardubickém regionu. Výuku zahájila dne 15. října 1950

v upravených prostorách Střední průmyslové školy potravinářské na Stalingradském náměstí (dnes náměstí Republiky). Do prvního ročníku nastoupilo 120 uchazečů. Začátky byly těžké: výuku zajišťovalo pouze deset interních vyučujících, zbytek obstarávali odborníci z praxe. Výuku také omezoval nedostatek laboratoří, výuka proto probíhala na směny.

V roce 1951 se škola usídlila v budově bývalé Vyšší průmyslové školy na Leninově náměstí (dnes nám. Čsl. legií). Roku 1953 se přejmenovala na Vysokou školu chemicko-technologickou. Škola se dále utěšeně rozrůstala, v roce 1961 nabízela studentům osm studijních specializací. Na konci 60. let vyjížděli odborníci z VŠCHT na zahraniční výjezdy, a to i na západ. Ty západní ustaly po roce 1969. V roce 1975 měla univerzita 1000 studentů. Po roce 1989 začaly vznikat nové, již nechemické fakulty: první byla Fakulta územní správy a v roce 1994 se škola přejmenovala na Univerzitu Pardubice. Její rozvoj pokračuje dodnes.