Toto panorama Krkonoš se nám podařilo nafotit z šestého patra panelového domu v Bělehradské ulici v Polabinách. „Bydlíme tady více než čtyřicet let, ale až teprve poslední dobou se nám daří vidět Krkonoše stále častěji. Za tu dobu, co tady žiji, se mi tento pohled naskytl asi pětkrát. Z toho však třikrát za poslední měsíc. Předtím nebyly dlouhá léta vidět,“ řekl našemu Deníku obyvatel domu v Bělehradské.

Podle odborníků by na stokilometrovou vzdálenost mělo lidské oko bez problémů dohlédnout. Tedy pokud by byly ve vzduchu ideální podmínky. „Viditelnost běžně omezují atmosférické srážky jako déšť, sníh, kroupy a podobně, nebo aerosoly rozptýlené ve vzduchu včetně mlhy, prachu a znečišťujících látek. V ideálních podmínkách s velmi čistým vzduchem, například v polárních nebo horských oblastech, může viditelnost dosáhnout až 100 kilometrů i více,“ píše internetová wikipedie.

Výhled na zasněžené Krkonoše způsobilo také ochlazení. „Dohled na vzdálená místa je možný v době, kdy nad územím přechází studená fronta. Nejen v zimě, ale i v létě, kdy se například po vysokých teplotách prudce ochladí. Při frontě studeného vzduchu se mění rozptylová situace a viditelnost je tak velmi dobrá,“ vysvětlil Dušan Čičman z Českého hydrometeorologického ústavu.

Jan Šafář, Pavla Svítková