Výrazným milníkem v novodobé historii Pardubic byl příjezd slavnostního vlaku 20. srpnu roku 1845, kterým byla otevřena nová železniční trať Olomouc – Praha. Ta si tedy letos připomíná 170 let. Právě železnice zásadním způsobem ovlivnila další vývoj Pardubic.

Vhodný prostředek pro přepravu zboží

„Domnívám se, že na úplném začátku šlo o prestiž pro město. Velice rychle se ale ukázalo, že železnice bude vhodným prostředkem pro přepravu zboží," míní historik Východočeského muzea Pardubice Jan Tetřev.

„Provinční město, kterým se po odchodu Pernštejnů Pardubice staly, začalo najednou nabírat dech. Vznikaly tu továrny, průmyslová výroba, jako například pivovar, cukrovar či lihovar, Továrna mlýnských strojů neboli Prokopka, a to poté, co se z Pardubic stala železniční křižovatka tratí na Havlíčkův Brod a Liberec. Zde v tom čase šedesátých a sedmdesátých let devatenáctého století vyrůstaly právě větší průmyslové závody," sděluje historik.

V době, kdy se v Pardubicích rodil průmysl, začalo se dařit i širšímu okolí. Profitovali z toho živnostníci, obchodníci a na jejich zisky navazovaly i služby finančních institucí. Ty nastřádaný kapitál využívaly k dalším investicím pro rozvoj regionu. „Železnice ze střední Evropy vyhnala fenomén hladomoru. Bylo to poprvé, kdy bylo v případě neúrody možné dovézt potraviny z jiné oblasti. A to rychle, ve velkém objemu a především lacino," podotýká Jan Tetřev.

Růst průmyslu, ale také prestiže

Pro Pardubice znamenala železnice růst. Nejen průmyslu, ale i prestiže. „Na přelomu devatenáctého a dvacátého století přerostly Pardubice významem i velikostí Chrudim a měřily se s Hradcem Králové. Do té doby byly méně významným městem mezi těmito dvěma tehdy krajskými. Jak přesun těžiště významu díky železnici ovlivnil Pardubice, vidíme i dnes, kdy jsou krajským městem," říká historik Východočeského muzea Pardubice.

Železnice samotná se podepsala i na nárůstu osídlení. „Jen kolem samotné železnice vznikla četná pracovní místa. Vybudovalo se zde nádraží, výtopna, dílny. Pracovní příležitosti lákaly více obyvatel.

Na větší počet lidí nutně navazoval i rozvoj všech místních služeb. Nepochybně i osobní doprava přinášela efekty pro to, co by se mohlo z dnešního pohledu nazvat turistickým ruchem. Ještě za první republiky hotely kolem nádraží, a že jich tu bylo hned několik, nabízely například zajímavé programy pro pány, za nimiž se velmi často jezdilo až z Prahy. Dráha umožnila večerní příjezd, ranní odjezd. To vše v přijatelné vzdálenosti a zároveň dostatečné diskrétnosti jiného města," prozrazuje Jan Tetřev.

Železnice vždy nepřinesla dobro

Ne všechno ale železnice přinesla jen pro dobro Pardubic. Za „Velké války" právě kvůli výhodné poloze, vybavenosti města a dostupnosti zde vznikla Karanténa, největší válečná nemocnice v Evropě, která město výrazně zatížila a doslova vyhladověla.

Za druhé světové války pak bylo nádraží a kolem něj vystavěné průmyslové centrum terčem tří ničivých náletů.

„U vojenského významu připomeňme ještě další souvislosti. Třeba fakt, že sedláci v Přelouči si po roce 1845 velmi libovali, že byli osvobozeni od takzvané přípřeže (povinného zapůjčení tažných prostředků a zvířat pro potřeby vojska) v době míru, protože armáda se zde již spolehla na železniční dopravu. Prusko – rakouská válka v roce 1866 už železnici využila pro zásobování vojsk a po bitvě u Hradce Králové i k odvozu raněných z pole," uzavírá historik.