Kliknutím zvětšíteHistorici teď postupně luští všechna její tajemství. Po provedených průzkumech už tuší, kdy byla truhla vytesána a jakým způsobem. „Dendrochronologický výzkum určil, že dub na pernštejnskou truhlu pokáceli v průběhu deseti let následujících po roce 1481. Z toho vyvozujeme, že tento obří trezor si Vilém z Pernštejna objednal v době, kdy se rozhodl koupit pardubické panství,“ uvedl ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek.
„Už víme, že tesař truhlu z kmene vydlabával, pravděpodobně to byl jeden člověk, který používal jeden nástroj a byl to pravák,“ dodal Libánek.
Dřevo zůstalo nadmíru dobře zachované kvůli stabilnímu klimatu pod zámeckou kaplí, ale železné pásy, kterými je truhla pobitá, poškodila vlhkost. Konzervátoři Východočeského muzea proto jemným pískováním odstranili korozní vrstvy a kov ošetřili voskováním. Očištění se dočkalo i dřevo.
„Podařilo se nám v malém prostoru sklepení masivní truhlu otočit na bok tak, abychom konzervovali její dno. Nyní čeká ošetření zbylé části truhly,“ řekla vedoucí konzervátorského a restaurátorského oddělení Jana Malá.
Tesařský mistr a restaurátor Petr Růžička, mimo jiné autor repliky středověkého stavebního jeřábu na Pražském hradě, společně s tesařem Davidem Stejskalem vymysleli dřevěnou konstrukci, kterou vyrobili na míru nepravidelným tvarům truhly. Do ní ji upevnili a vyzdvihli na dřevěné kozy s čepy, na nichž téměř tunovou truhlu otočili.
Truhla sloužila jako trezor uchovávající nejvýznamnější listiny, smlouvy, zlato a cennosti. Dimenzovaná byla na stovky kilogramů zlata a stříbra. Přístup k ní vede přes zámeckou kapli dolů po úzkém točitém schodišti a podzemními chodbami přes několikeré masivní dubové dveře.
2
22
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
