„Nevím, kdo určil právě toto datum. Řeklo se také, že se s nimi musí loučit starosta. Musel jsem jim podat ruku a podepsat všechny papíry,“ vzpomněl tehdejší starosta Robert Chutic.

Zdechovický zámek Rusové obsadili v září 1968. Už tehdy sloužila památka jako kasárna, avšak pro československou armádu. Původně měla zámek zabrat sovětská tanková divize, tedy asi 120 tanků a 800 vojáků. Česká armáda ale předtím rozkopala nádvoří zámku a připravovala ho na betonování, což se Rusům znelíbilo.

„Nevyhovovalo jim, že to tam bylo rozrejpané, a tak 23. září přijela nová skupina sovětských vojáků a zabrala budovy pro ženijní pluk, malá lehčí motorová vozidla a ubytování pro 600 až 800 mužů posádky,“ připomněla kronikářka obce Marie Kožená. Ze zámeckého parku se tak stal autopark ruského vojska. „Na všechna motorová vozidla prostranství v parku nestačilo, proto byl zřízen další autopark pro těžká vozidla a mostní transportéry na poli u lesa,“ citovala Kožená z kroniky.

Zdechovický zámek patřil šlechtě i vojákům, v sobotu ho ovládne zábava.
Zdechovický zámek patřil šlechtě i vojákům, v sobotu ho ovládne zábava

Právě pohyb velkých nákladních aut obec poznamenal nejvíce, obyvatelé vzpomínají zejména na to, jak ostražití museli být na silnicích, kde se pohybovala vojenská vozidla, která neustále korzovala obcí. Připsala si také jedno neštěstí. Při cvičení mělo jedno z velkých aut technické problémy, a tak zůstalo odstavené na kraji silnice. Když v noci jel kolem náhodný řidič, zelené auto ve tmě přehlédl, naboural do něj a na místě zemřel. „Když vyjela ta jejich obrovská vozidla, zabrala celou silnici. Bylo to strašidelné, báli jsme se po hlavní silnici chodit,“ vyprávěla kronikářka.

Zdechovičtí mají ale na ruské vojáky i hezké vzpomínky. Díky kasárnám mohli třeba chodit do kina, které Rusové v parku postavili a do kterého se vešlo až 300 lidí. Promítalo se například Jen počkej, zajíci. „Přišel k nám obyčejný voják s harmonikou, zahrál nám všelijaké ruské písničky a nakonec řekl: ‚Přeju vám, aby ve vaší zemi bylo tolik štěstí, kolik zrn písku je v moři.‘ Je to už tolik let, ale pořád si to pamatuju. Byl to taky jen člověk, který prostě musel poslouchat,“ svěřila se kronikářka a dlouholetá obyvatelka obce.

Miny vykopaná v okolí Zdechovic
V okolí Zdechovic našli v zemi téměř dvě stě min po Sovětech

Obec po odchodu Rusů musela s velkou opatrností strhnout budovu, která sloužila jako muniční sklad a jejíž zdi byly nasáklé výbušnými látkami. Obec zlikvidovala také objekty, které k zámku historicky nepatřily, jako byla jídelna nebo sklad pohonných hmot. Poté se pustila do přestavby parku, který je teď oblíbeným místem pro odpočinek nejen místních. Rozsáhle vybetonované plochy zmizely, místo dřevěných ubytovacích domků je dětské hřiště a zeleň, která připomínala džungli, dostala řád. Nyní obec čeká rekonstrukce budovy bývalého pivovaru a lihovaru, ve kterém má vzniknout společenský sál. Historická budova zámku musí ještě počkat. Odhad na její rekonstrukci se před mnoha lety pohyboval okolo 250 milionů korun, což je pro obec obrovská suma, která nejspíš za roky ještě narostla. „Záměrem zastupitelstva je vybudovat v objektu zámku byty pro seniorské nebo jiné bydlení. V úvahu by také připadalo vytvořit ubytovací kapacity pro návštěvníky kladrubského hřebčína nebo Kutné Hory,“ nastínil starosta Stříška.

Místní také rádi chodili do obchodu, který tu Rusové otevřeli, jelikož v něm sehnali, na co si jen vzpomněli. „Dodneška se lidi ptají, jestli tu mají Rusové pořád krám a seženou tam ty dobré čokoládové bonbony,“ podotkl Chutic s tím, že v prodejně byly i příjemné ceny.

„Když mě tam babička poslala na nákup, říkala mi, abych šel do Ruska,“ sdílel vzpomínku současný starosta Radomír Stříška, který za okupace do Zdechovic jezdil jako malý kluk s rodinou na chalupu. „Chodili nám na zahradu na jablka a sešlapávali plot,“ přidal další střípek z dětství stráveného vedle ruských kasáren.

Vojáci z kasáren příliš nevycházeli, pouze pokud plnili rozkaz. Jinak se drželi uvnitř areálu, kde měli také zajištěné ubytování, a to v malých dřevěných chatkách postavených v zámeckém parku. Opouštět kasárny mohli jen důstojníci a vojáci ve vyšších funkcích. Ti měli ve Zdechovicích celé rodiny, které žily ve dvou bytových domech. K jejich vytápění postavili kotelnu, z níž je dnes hasičárna.

Když přišel rozkaz k odsunu, trvalo několik dní, než množství vojáků a techniky opustilo Zdechovice. Místní to věděli, ale dělali jakoby nic. Přihlížet se báli. „Odjížděli kolonou. Co mělo pásy, jelo na nádraží do Řečan, tam to naložili na vagóny. Ostatní kluci odjeli autobusy,“ popsal tehdejší starosta Chutic.

Dlouho po jejich odsunu stál před zámkem ještě velitelský automobil. „Někdo mu do nádrže na olej hodil pár hrstí písku, automobil nebyl schopen jízdy,“ odůvodnil Chutic. Zda to ale udělali Zdechovičtí, ruští vojáci, nebo někdo úplně jiný, se dodnes neví.

Ruská armáda obsadila i pardubické letiště
Srpen 1968: Pardubice nebyly žádné zrádcovské město

Zámek tak zůstal opuštěný. Opět se na něm ale ukázali českoslovenští vojáci, kteří ho hlídali před vstupem zvědavců. „Byla obava, že když je to prázdné, bude to lákat lidi, aby se tam podívali nebo si něco odnesli. Ale nebylo tam ani co ukrást. Spíš šlo o zdraví, jelikož to bylo ve špatném stavu,“ vysvětlil bývalý starosta.

Propadlé stropy v jednom z křídel zámku.Propadlé stropy v jednom z křídel zámku.Zdroj: Deník/Lada SoučkováPo měsíci ostraha odešla a zámek připadl obci, aby po čase jeho polovinu zrestituovala rodina bývalých vlastníků. Po více než desetiletém chátrání se podařilo obci odkoupit tuto část zpět. Po pobytu dvou armád a dlouhé době na vyjasnění vlastnictví byl zámek v žalostném stavu. Stropy v jednom křídle se od shora až dolů propadly, dřevěné prvky hnily. Navíc se v zámku nacházely prapodivné úkazy vytvořené ruskou rukou. Armáda si v památce zřídila kotelnu a ústřední topení, avšak jeden z radiátorů je z neznámého důvodu umístěn u stropu.

Režisér Vladimír Drha
21. srpen 1968? Tato doba moc srandovní nebyla, říká režisér filmu Anglické jahody

Obec ale do zámku zatím příliš investovat nemohla, velké peníze totiž vynaložila jen na vyčištění území. Po autoparku v lokalitě zbylo mnoho olejů, a to jak v podzemních vodách, tak v panelových nádržích zakopaných do země. Vše se muselo zlikvidovat. „Dodnes jsou v parku vrty, kde se průběžně sleduje stav podloží,“ informoval starosta Stříška.

Dalším problémem byla munice roztroušená po okolí. Podle bývalého starosty ruský velitel slíbil, že po sobě nenechají žádné pyrotechnické předměty. „Našli jsme pak takových 600 protitankových min, jednu pěchotní, nějaké sudy s černým práškem, který vypadal jako prachová náplň do nábojů, a několik set ostrých nábojů,“ vyjmenoval Chutic.

Odsun sovětských vojáků v Bohdanči na Pardubicku.
Odsun Sovětů: Když vojáci zapnuli vysílačku, v Bohdanči nefungovala televize