Pracovníci zdejšího dětského domova pro děti od jednoho do tří let mají za sebou první zkušenosti s uprchlíky. Domovem již prošlo několik dětí běženců. Překvapivě to prý nebyly děti nejmenší - ve věku, který odpovídá zaměření domova, ale údajně i téměř dospělí jedinci.

Jde o mladé uprchlíky bez dokladů, bez doprovodu rodičů či jiného zákonného zástupce, kteří tvrdí, že jsou nezletilí. Po ověření jejich skutečného věku a vydání předběžného soudního opatření pokračují většinou do středisek pro uprchlíky. „Uprchlíci bývají v domově jen přes noc," uvedla Markéta Tauberová, ředitelka Dětského centra Veská, pod které spadá i holický domov pro malé děti.  Dodala, že není oprávněna sdělovat další podrobnosti.

Zatím sedm osob. Jak dál?

Podle našich informací tímto způsobem už holickým dětským domovem prošlo sedm uprchlíků.

Místostarosta Holic Petr Bajer se domnívá, že holický domov není vhodným místem  pro podobnou krizovou činnost. „Vím o tom, že  personál má obavy," přiblížil Petr Bajer.  „Jsou zařízeni na malé děti, z nichž většina je ještě zdravotně postižená,"  dodal Petr Bajer.

Město je prostřednictvím sociálního odboru o příchodech uprchlíků informováno.

Občané Holic jsou  zatím klidní. Většina z nich zřejmě o tom, že jejich městem prochází uprchlíci, ani neví.

Na dětské běžence je připraveno i Dětské centrum  Veská. „Máme k dispozici osm  takzvaných krizových lůžek, ale zatím jsme nebyli osloveni," řekla Barbora Červíčková, vedoucí lékařka Dětského centra Veská.

Dětský domov v Holicích není jediným v České republice, kde se již pracovníci s běženci setkali.  Například  Dětský domov Senožaty na Vysočině ubytoval dva chlapce z Afghánistánu a dva ze Sýrie. Všichni z domova utekli.   (pro)

Charita má připravené deky, kartáčky i jídlo

Pardubice - Charita Pardubice se chystá na příliv cizinců. Pardubice jsou dopravním uzlem. Pokud Německo zavře před uprchlíky hranice,  lze očekávat, že část jich skončí na pardubickém nádraží. Nikdo dnes nedokáže odhadnout, zda by šlo o desítky či stovky lidí.

Vrchol krize: 48 hodin na nádraží

„Do 48 hodin stát řekne, kam dál mají cestovat, ale do té doby se o ně musíme postarat. Snažíme se být na tuto situaci připraveni," řekla ředitelka Oblastní charity Pardubice Marie Hubálková.  Doposud zaznamenala jen jednu žádost o pomoc pro tři srbské uprchlíky, ale schůzka s nimi se ještě neuskutečnila.

„Máme celkem bohatý sociální šatník, přikrývky, deky, oblečení, zubní kartáčky a pasty. Dostanou od nás i najíst," doplnila Marie Hubálková, která už o připravenosti charity hovořila i s policií.

„Máme tým sociálních pracovníků, většina z nich mluví anglicky. Pokud by i tak nastaly problémy v komunikaci, bylo nám přislíbeno, že stát dodá tlumočníky," reagovala ředitelka  charity na zvěsti o tom, že práce s uprchlíky je nesnadná –  často prý není možné se s nimi domluvit.

Řadě křesťanských rodin není osud lidí, které z domovů vyhnala válka, lhostejný.

Nabízí jim nejen materiální pomoc, ale často i ubytování ve svých domovech.  Podle Marie Hubálkové už ubytování nabídlo v České republice kolem padesáti rodin, jednu z nich i osobně zná.

Usilují o registr všech dárců

Charita nyní spolupracuje se státem na založení registru dárců, mohl by být připravený do konce září.   Budou se v něm shromažďovat ti, kdo chtějí uprchlíkům pomoci ubytováním, penězi i materiálními dary.  Až se objeví konkrétní požadavek na pomoc, bude kam „sáhnout".
Pavlína Roztočilová

Anketa Deníku: Máte strach z uprchlíků?

Jana Těšíková, Pardubice: Já o tom nepřemýšlím, abych vám pravdu řekla, zatím se ničeho nebojím. Mám dost vlastních starostí, mám plno zvířat, teď  jsme dávali utratit psa.  A co se sbírky týká, dávala jsem nedávno na děti, takže teď  nic dalšího neplánuji.

Denisa Kurová, Pardubice: Já mám hlavně strach, aby nevznikl nějaký válečný konflikt tady u nás, v České republice. Mám obavu, aby situace s běženci k tomu nepřispěla. Proti sbírkám nic nemám, sama bych přispěla, pokud bych přebrala oblečení.

Jiří Houdek, Pardubice: Do tohoto problému tolik nevidím, ale obavy nemám, je to podle mého názoru hodně přifouknuté. Vždyť tady v Čechách nikdo z těch běženců nechce být, oni chtějí do Německa. My určitě ohroženi nejsme.

Jan Beránek, Veská: V Rakousku už se ptají domácích, jestli mají dost místa. Rakušané už  budou uprchlíky ubytovávat v rodinných domcích. Ale myslím, že pět tisíc běženců jako Česká republika zvládneme, nesmí jich být pět set tisíc.   (lub, pro)