Pardubický kostel svatého Bartoloměje přišel o část zdi náhonu. Může za to zatékající voda. Že něco není v pořádku, bylo vidět už v prosinci, kdy se utrhla menší část zdiva, v minulém týdnu se zeď sesunula už potřetí a zatím nejvíce. Ze zdi teď chybí část o rozměrech asi osmi metrů čtverečních.

„Kostel samotný to podle vyjádření statika neohrožuje. K sesuvu došlo pod chodníkem vedoucím z bočního schodiště směrem k zákristii. Oprava ale bude nutná co nejdříve, protože poškozená zeď je zároveň zdí nosnou a její další chátrání by nebylo žádoucí. S pracemi ale musíme počkat na vhodnější počasí,“ konstatoval Antonín Forbelský, arciděkan římskokatolické farnosti v Pardubicích.

Do zdi zatékalo

Za sesuv podle vyjádření statika může voda, která zůstává na chodníku k zákristii a postupně se vsakuje pod něj. Svou roli zřejmě sehrály i velké teplotní výkyvy, kvůli kterým voda ve zdi více pracovala a nakonec ji roztrhla.

„Opravy zřícené zdi mohou začít nejdříve na jaře. Bude se muset odčerpat voda z bývalého náhonu a znovu vybudovat základy a provést ukotvení celé boční zdi, která je takto poškozená zřejmě na více místech, až pak se na místo může vrátit kamenivo. Podali jsme již žádost o příslušné dotace na ministerstvo kultury a vstoupili do kontaktu s magistrátem Pardubic, který se na opravách bude také finančně podílet,“ sdělila Helena Kosová, která pro pardubickou farnost zajišťuje stavební záležitosti.

„Můj odhad ceny rekonstrukce se v této chvíli pohybuje kolem částky půl milionu korun. Záležet ale bude hodně na rozsahu poškození, které se dosud nemuselo projevit a které ještě vlivem mrazů může nastat,“ dodala Helena Kosová.

„Rada města již byla o situaci informována a na kostel svatého Bartoloměje pamatujeme. Oprava jeho opěrné zdi je součástí projektu obnovy městské památkové rezervace a diecéze může žádat ministerstvo kultury o příslušné dotace. Na účtu města jsou deponovány příslušné finanční prostředky pro tyto situace a město se na opravách bude podílet dvaceti procenty celkové částky a samozřejmě také potřebnou součinností v případě odčerpání vody z náhonu a dalších úkonů pro zajištění vhodných podmínek. Císařský náhon, na jehož břehu kostel stojí, je totiž v majetku města,“ sdělil náměstek primátorky Pardubic František Brendl.

Více než 700 let

Kostel svatého Bartoloměje byl na těchto místech poprvé písemně doložen v papežské listině v roce 1295. Původní románská stavba ale nepřežila husitské války, a tak v roce 1507 dal Vilém z Pernštejna stavět nový svatostánek, který měl sloužit i jako rodová hrobka Pernštejnů. A v jeho sousedství prochází nyní již zrušený náhon.

„Ten je pozůstatek takzvané městské řeky. Bylo to pokračování potoka Haldy a velmi unikátní vodní stavba, kdy voda po viaduktu překonávala řeku Chrudimku, vedla přes dvorky domů do prostoru za dnešní radnicí a sloužila jako zdroj užitkové vody pro malé průmyslové centrum Pardubic. Závislá na něm byla sladovna, mlýn i městská vodárna a jatka. Místo, kde došlo k sesuvu zdi, je část, která byla přistavěna společně se zákristií v době velké rekonstrukce kostela v letech 1912 a 1913 a není to poprvé, kdy k podobnému sesuvu zdiva došlo. Co pamatuji já, tak je to už druhý nebo třetí případ,“ uvedl pardubický historik František Šebek.

Další zajímavostí je také to, že voda v náhonu je pro kostel svatého Bartoloměje doslova nezbytná. „V minulosti došlo k tomu, že byl náhon zcela vypuštěn a dřevěné piloty, na kterých kostel stojí, kvůli tomu začaly vysychat. To vedlo k tomu, že se celá stavba začala takzvaně pohybovat a ve zdech se začaly objevovat praskliny a voda musela do náhonu zpět,“ prozradil ještě arciděkan Forbelský.