Kliknutím zvětšíteMladí lidé se na stavební obory příliš nehrnou, v loňském roce se v Pardubickém kraji vyučilo pouze osm zedníků. „Zedničina je pestré řemeslo, já ji dělám už 45 let a pořád mě to baví,“ řekl zedník Emanuel Müller z Předhradí na Chrudimsku s tím, že na stavbě jim ale chybí mladí lidé.
„Nejmladšího chlapa v partě máme pětačtyřicetiletého,“ dodal Müller. O stavební obory žáci příliš nestojí, přitom jiné technické obory se začínají opět plnit. „Školáci si vybírají především profese související se strojírenstvím, elektrotechnikou a chemií. Naopak se nedaří přesvědčit rodiče, aby děti přihlásili na stavební obory,“ řekl krajský radní pro školství Bohumil Bernášek.
Nízká prestiž
Příčin, proč si žáci vybírají raději jiné obory než ty stavební, je hned několik. Mezi nimi je například nedostatečná prestiž této profese, která souvisí s nízkými mzdami nebo prací v náročnějších klimatických podmínkách.
„Pro mladé je zedničina velká dřina, navíc existují i daleko lépe placené pozice,“ potvrdil Müller.
Za příčinu současného stavu a malé prestiže stavebních řemesel je označován také negativní pohled veřejnosti a příliv zahraničních dělníků. „Mnohé stavební firmy si za ztrátu prestiže mohou samy, neboť rezignovaly na kvalifikovanost pracovní síly,“ konstatoval ředitel Středního odborného učiliště plynárenského Pardubice Martin Valenta s tím, že ve škole se studenti učí práci s moderními technologiemi, ale na stavbě se potom setkávají s nekvalifikovanými zahraničními dělníky, kteří je neumí používat a nerozumí návodu.
Počet učňů klesl
„Problém je i v tom, že děti se nehlásí na stavební obory, protože je doma ani ve škole nikdy neviděly a netuší, co si pod nimi představit,“ poukázal Valenta. A tak zatímco před několika desetiletími se učilo ve Střední průmyslové škole (SPŠ) stavební Pardubice více než 400 zedníků, v právě ukončeném školním roce všechny tři ročníky navštěvuje jen 46 učňů. Aby se počet studentů ve stavebních oborech navýšil, rozhodl se Pardubický kraj zvýšit stipendia u oboru zedník. „Od září budou mít budoucí zedníci nejvyšší stipendia ze všech podporovaných učebních oborů v kraji,“ avizoval Bernášek. Navíc se zástupci škol a kraje díky projektu Technohrátky sešli s vedoucími pracovníky regionálních stavebních firem, aby prodiskutovali možnosti praxí.
Praxi jim dají firmy
„Děti dokáží vyjmenovat druhy střech, ale nikdy všechny neviděly ve skutečnosti. Musí se také seznámit s pracovními postupy, poznat druhy materiálů a další věci z praxe. Školy jsou teoretiky propagace stavebnictví, rolí firem je být jeho praktiky,“ uvedla ředitelka SPŠ stavební Pardubice Renata Petružálková.
Některé společnosti potvrdily, že jsou připraveny podílet se na duálním vzdělávání, při němž se podniky zapojují do odborného výcviku – například provozují praxe ve svých prostorách nebo do škol posílají odborníky.
20
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
