Šedesátimetrová věž, která je zároveň bránou do historického centra, si žádá rozsáhlou opravu a na městě je, aby rozhodlo, jak ji provést. Volit bude mezi zakonzervováním zdiva, které zachová současný vzhled, nebo pokrytím věže omítkou bílé barvy. Druhá varianta je pro mnohé občany nepředstavitelná. „Odjakživa si ji takhle pamatuji, takže si ji nahozenou a natřenou na bílo vůbec nedokážu představit. Už by to nebyla pardubická dominanta, jak ji známe,“ řekl Martin Jedlička.

Citilivá otázka

Z historie

Zelená brána je jedinou dochovanou branou gotického městského opevnění.

Brána byla postavena roku 1507, po požáru roku 1538 byla nastavena o zhruba 13 metrů a opatřena typickým zastřešením.

Ve skutečnosti jde o dva objekty - věž a bránu. Zatímco předbraní je od samého počátku omítnuto, věž Zelené brány omítku od roku 1912 postrádá.

Velká část občanů je ale pro omítku, ta totiž teplotně namáhané zdivo lépe ochrání. Podle historiků navíc Zelené bráně navrátí její původní podobu. Kamennou tvář brána dostala omlácením omítky až v roce 1912, jelikož jí tehdejší činitelé chtěli dát historizující podobu. „Je to těžká volba. Vzhledově se mi líbí kamenná, ale historie by měla převážit, takže jsem pro omítku,“ uvedl David Skála.

I někteří zastupitelé, kteří budou mít nakonec ve věci poslední slovo, přiznali, že se jedná o jednu z nejcitlivějších otázek, kterou se budou za poslední roky zabývat. Vedení města avizovalo, že k rozhodnutí dojde na začátku příštího roku, avšak oprava se stejně musí kvůli koronaviru a jeho dopadu na rozpočet odsunout.

„Tento rok je pro celou naši společnost po všech stránkách velmi náročný, a to i po té ekonomické. Rozhodli jsme proto odložit rekonstrukci Zelené brány na dobu, kdy již nebudou dopady koronavirové pandemie na městský rozpočet tak výrazné. V současné době nás navíc čeká řada velkých investic,“ vysvětlil primátor Martin Charvát s tím, že technický stav Zelené brány odsunutí oprav zdiva umožňuje.

Vedení města také hledá inspiraci u památek, které podobnou rekonstrukcí již prošly, například u pardubického zámku, který je omítnut. „Díky získaným referencím budeme vědět, na co se zaměřit a jak co nejlépe nastavit parametry soutěže. Například omítky na hradní věži pardubického zámku drží již více než dvacet let, je zřejmé, že zvolená technologie zde funguje. Struktura zámeckých zdí na hradní věži je navíc podobná struktuře zdí Zelené brány, takže se využití podobného a osvědčeného postupu nabízí,“ doplnil primátor.

Omítka bránu ochrání lépe

Konzervační metoda spočívá v očištění a chemickém ošetření povrchu kamene. Podle odborníků ale zdivo neochrání tak jako omítka. „Pokud by byly kameny zakonzervovány, nevyřeší se tím problémy spojené s teplotními rozdíly, a tedy i postupnou degradací zdiva. Kamenné zdivo je masivní, což způsobuje, že při horkých letních dnech jádro objektu zůstává chladné a líc je naopak rozpálený. Omítnutí brány by tak bylo z historického hlediska i z pohledu bezpečnosti vhodnější variantou, jelikož omítka kámen ochrání před degradací a zmírní teplotní šoky,“ podotkl architekt Jan Kadlec, který dříve působil v Národním památkovém ústavu v Pardubicích. Zelená brána by navíc získala podobnou tvář jako předbraní, s nímž historicky tvoří jeden celek.

Město za posledních pět let investovalo do oprav této městské dominanty téměř 1 milion korun, které pokryly výdaje spojené nejen s pravidelnou údržbou objektu, ale také s opravou schodiště, zdiva a ochozu, sanací zkorodovaných kotevních prvků, zajištění prvků ocelovými táhly a lanovými sítěmi, údržbou hodin či tenzometrickým měřením stahovacích táhel.