Kamenné zdivo, permanentně vystavené povětrnostním vlivům, je ve špatném technickém stavu. Hrozí uvolnění zvětralých úlomků. Při vichřici v roce 2017 věž přišla o ciferníky hodin nebo o téměř všechny architektonické dekorativní prvky ze střechy. Nyní je potřeba další statické zajištění památky i ochrana pláště. Oprava by měla bránu nejen zachránit, ale i zvýšit její atraktivitu pro turisty.

Pardubická radnice připravuje proměnu náměstí Republiky.
Proměna náměstí Republiky: Zmizí podchod, přibude fontána a stromy

Pardubáci schválili kamenný vzhled

Omítnout či neomítnout? Před takovým rozhodnutím stáli Pardubáci v říjnu 2021.

Pardubáci v referendu rozhodovali o tom, jak bude vypadat Zelená bránaPardubáci v referendu rozhodovali o tom, jak bude vypadat Zelená bránaZdroj: Město Pardubice

V místním referendu, které se konalo současně s volbami do Poslanecké sněmovny, zvolili, že věž zůstane taková, jaká je. Hlas do místního referenda odevzdalo více než 32 tisíc voličů. Pro kamennou variantu se rozhodlo 22 984 voličů, což je 72,5 procenta z těch, kteří v referendu hlasovali. Pro omítnutí tehdy hlasovalo 8 441 Pardubáků.

Pardubáci stáli před rozhodnutím, jak bude v budoucnu vypadat věž Zelené brány. Chátrající plášť věže, která je významnou památkou, je třeba opravit. Obyvatelé Pardubic v referendu rozhodli, že zůstane nadále neomítnutá.
Zelená brána zůstane neomítnutá. Pro současnou podobu je 73 procent Pardubáků

To znamená, že navštěvovaná památka si po opravě ponechá stávající vzhled.

Nejznámější dominanta Pardubic se tak v létě zahalí do sítí, které při rekonstrukci ochrání chodce. Památka by měla být během prací po většinu času dál průchozí.

Radnice má vše připraveno, včetně potřebné dokumentace, teď vyhlásí soutěž na firmu, která bránu opraví.

„První fáze projektu bude věnována obnově a ochraně zdiva Zelené brány a předbraní. Zdivo obou objektů je výrazně poškozeno a jeho stav se neustále zhoršuje, čímž dochází k postupné destrukci a odlamování částí,“ přiblížil náměstek Jan Hrabal, do jehož gesce spadá odbor majetku a investic a dodal, že z důvodu zachování kulturní hodnoty a historického dědictví města je nezbytné provést rozsáhlé opravy.

Podchod nejprve sloužil jen pro pěší chůzi pod náměstím, později byl prostor využit pro komerční účely. Největším problémem je zatékání vody. Vlastníkem prostoru je město, to ale na opravu nemá peníze
ANKETA: Co dál s podchodem u Zelené brány? Město zvažuje hned čtyři varianty

V předbraní, které je součástí památkové zóny města, pak stavbaři vytvoří nové sociální zařízení pro hosty a personál.

Oprava by městskou kasu měla vyjít na zhruba 30 milionů korun. Radnice také podala žádost o dotaci Národnímu památkovému ústavu. Radní se však nechtějí spoléhat jen na dotaci, která by s ohledem na potřebu rozsáhlých oprav neměla být z pohledu rozpočtu zásadní.

„Ta by mohla být spíše příjemným bonusem. Tato historická a velmi navštěvovaná dominanta památkové zóny města už rekonstrukci nutně potřebuje. Věříme, že po opravě bude ještě atraktivnějším turistickým cílem. Podle hotové projektové dokumentace je hodnota rozsáhlé opravy přes 27 milionů korun, další peníze jsou určeny na technický dozor a související náklady,” vysvětlil hlavní důvody první náměstek primátora zodpovědný za ekonomiku a rozpočet Jakub Rychtecký.

Radní chtějí vyhlásit výběrové řízení na dodavatele co nejdříve. Samotná stavba by pak mohla začít v létě.

Zelená brána je v Pardubicích jedinou dochovanou branou gotického městského opevnění. Zatímco předbraní je od samého počátku omítnuto, věž Zelené brány omítku již více než sto let nemá. Brána byla postavena roku 1507, po požáru roku 1538 byla nastavena o zhruba 13 metrů a opatřena typickým zastřešením (cca rok 1542). Nástavba byla provedena z horniny povahy znělce a věž byla shodně s předbraním omítnuta. Až v roce 1912 byla zbavena omítky a byl vybudován ochoz. Po více než sto letech je ale tato úprava laickou veřejností vnímána jako plně historická.