VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Země v Pardubicích vydává další stopy z historie města

Pardubicko - Archeologové objevili tento rok množství nálezů sahajících stovky let do minulosti.

17.12.2014
SDÍLEJ:

Studny u Stéblové byly zřejmě pozůstatky původní polohy obce. Ta se celá musela stěhovat poté, co kvůli výstavbě rybníků v okolí Pardubic rodem Pernštejnů stoupla hladina spodní vody, která obec silně podmáčela. Foto: Východočeské muzeum Pardubice

Skoro to vypadá, že kamkoliv se v Pardubicích a okolí hrábne do země, vypadne obrazně řečeno poklad. Pod povrchem leží historie.

Poslední nález se pár metrů za hradbami pardubického zámku podařilo odkrýt při melioračních pracích v Tyršových sadech. Archeologové našli pozůstatky něčeho, co by měla být stavba pravděpodobně z konce 15. století. Z doby, kdy o podobě Pardubic víme jen velmi málo.

Jiná barva půdy

V zemi souběžně několik metrů od sebe ležely trámy. Jejich význam ale může být větší, než jen obyčejné kusy dřeva. „Šlo o trámy ukotvené na místě dřevěnými piloty. Přítomnost archeologických situací prozradila mimo jiné odlišná barva půdy. Kolem zámku je písčité podloží, které vznikalo za přispění řek Labe i Chrudimky, ale mezi ním ležela tmavší půda. Odlišné zbarvení půdy způsobila voda, která zde ukládala sedimenty. Šlo tedy buď o upravený vodní tok například rameno Chrudimky, nebo o lidmi upravenou přírodní prohlubeň," vysvětluje archeolog Tomáš Zavoral.

Účel neznámý

Trámy byly velice pravděpodobně zapuštěny do břehu a dost možná překryty hliněným náspem. Mezi nimi tak mohlo být vodní koryto, které mělo břehy zpevněné pomocí dřevěné konstrukce.

„Nálezy zbytků živočichů ze dna naznačují jak proudící, tak stojatou vodu. K čemu ale stavba sloužila, zdali byla součástí nějakého systému, nemůžeme na základě několika viditelných torz dřeva říci. Nacházela se v blízkosti hradu, ale o podobě a uspořádání města, stavu opevnění a dalších bodech není mnoho představ. Podobu Pardubic nám na rytině zanechal Jan Willenberg a ta je až z roku 1602. To už je několik desetiletí po době, kdy se města plně chopil rod Pernštejnů a v první polovině šestnáctého století realizoval mohutnou stavební činnost, která starší nálezy překryla. Do jejich éry je to, co se podoby města týče, slepé místo," dodává Tomáš Zavoral.

Datum určí na rok

S datem vybudování tohoto vodního díla by archeologové neměli mít zvláštní potíže. S datací pomáhá v archeologii neocenitelná věda – dendrochronologie a to s přesností na jeden rok.
Využívá k tomu letokruhů stromů. Podle jednotlivých kruhů se totiž dá s jistotou na rok určit, kdy byl strom poražen. Metoda je velice spolehlivá. Každý letokruh odráží klimatické podmínky daného roku s takovou přesností, že jej lze užívat k přesné dataci. Dřevo užité jako stavební materiál tak představuje jeden z pevných bodů archeologického výzkumu.

Pozor na chytáky

„I to má ale své mouchy. Je potřeba mít několik vzorků s dostatečným počtem letokruhů a důležitý je především takzvaný podkorní letokruh, který se často nedochová. Důležité je i počítat se skutečností, že dřevo nebylo používáno ihned po skácení stromu, nebo že se použilo vícekrát. Pokud bychom k této metodě nepřistupovali obezřetně, docházelo by k nemalému zkreslení," dodává Tomáš Zavoral.

Stéblovou stěhovali

Zajímavé výsledky přinesl nedávný výzkum při stavbě mimoúrovňové křižovatky u Stéblové, který odhalil část zaniklé vesnice včetně studen.
„Domníváme se, že se jedná o původní ves Stéblovou, která byla přesunuta do současné polohy kvůi Pernštejnům a jejich stavbám rybníků. Dřevěné konstrukce ze studen byly právě podrobeny dendrochronologické analýze a ta vyřkla datum 1331, tedy dobu života vesnice, která byla později přesunuta," podotýká archeoložka Kristýna Bulvová.

Je to jeden z mála zdárných příkladů, jak zpřesnit interpretace a především jak propojit zprávy z písemných pramenů s prameny hmotnými. O možnosti stěhování obce si totiž její představený s Pernštejny dopisoval.

Autor: Jiří Sejkora

17.12.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Jiří Skalický.

TOP 09 je ve sněmovně, poslanec Skalický ale mandát ztratil

Krajský volební manažer a okresní šéf ČSSD Leoš Malina.

Dostali jsme facku, říká šéf pardubické ČSSD Malina

Starostu Poličky dostaly do sněmovny preferenční hlasy

Pardubický kraj – Občanská demokratická strana obsadila ve volbách druhé místo, v Pardubickém kraji pro ni hlasovalo 10,96 procent občanů. Ve sněmovně tak ODS získala jeden mandát. Ze šestého místa kandidátní listiny ho obsadil starosta Poličky Jaroslav Martinů, který získal 1 776 preferenčních hlasů.

Hnutí ANO vyhrálo s přehledem i v Pardubickém kraji

Pardubický kraj – Výsledky parlamentních voleb v našem kraji poměrně věrně kopírují celostátní výsledky. Zhruba o procento víc však dostaly od voličů hnutí ANO a rovněž v Pardubickém kraji už tradičně silná KDU-ČSL. Oba subjekty získaly více hlasů na úkor STAN a také TOP 09, které se tu nedostaly přes pět procent.

AKTUALIZUJEME

ON-LINE: V Pardubickém kraji má ANO čtyři mandáty

Pardubický kraj - Sečteno je 100 procent volebních okrsků v kraji. Volby do sněmovny vyhrálo hnutí Ano. Stejně jako v celorepublikovém součtu. V Pardubickém kraji má 29,64 procent hlasů. Druhá je ODS a třetí Piráti.

Volební místnosti se zavřely. Začíná sčítání hlasů

Pardubický kraj - Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR skončily. Ve 14 hodin se uzavřely volební místnosti a nyní se budou sčítat odevzdané hlasy. Výsledky mají být známé ještě dnes večer. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení