Dokážeme v dnešní záplavě informací rozeznat pravdu od lži? Většina z nás asi velmi těžko. Ze všech stran se na nás valí spousta zaručeně pravdivých zpráv. Ale jak se v nich orientovat? V mnoha případech je to opravdu problém. V současné době lidé spílají zemědělcům, že zase „zažlutili“ celé Česko. Jak rozkvetou první pole s řepkou, hned slyšíme: „velá republika je žlutá, zemědělci pěstují jenom řepku“, „všude je žlutý pyl, nedá se dýchat“, a tak podobně.

Mýtus řepka – jaká je pravda? Tedy fakta, ne domněnky. Ano, zemědělci pěstují řepku, ale rozhodně NE jenom řepku. Každý správný zemědělec o půdu řádně pečuje a pěstované plodiny na půdě střídá. Samozřejmě hlavně proto, aby z ní nevyčerpal potřebné živiny a dávala mu kvalitní úrodu, ale i proto, že musí dodržovat určitá pravidla a ta mu střídání plodin nařizují.

Množství pěstované řepky v ČR můžeme lehce doložit čísly Českého statistického úřadu.

Řepka se pěstuje zhruba na 16 procentech orné půdy, přičemž v letošním roce došlo k poklesu osetých ploch. Využívá se nejen k výrobě biopaliv, ale i pro potravinářské účely a jako krmivo.

Dalším mýtem jsou pyly a pylová alergie. Ani tyto nářky, „že se kvůli řepce nedá dýchat“, nejsou pravdivé. Řepka má nevýhodu, že má velmi výraznou barvu a specifickou vůni. Pylová zrna řepky jsou ale poměrně těžká a hrudkují se, právě proto se nešíří na delší vzdálenosti. Státní zdravotnický ústav ve svých studiích uvádí, že řepka patří mezi mírné alergeny a alergiků na řepkový pyl je u nás asi 0,2 %. Navíc je řepka medonosná plodina, která je vyhledávaná včelaři právě pro bohatý zdroj pylu a nektaru.

Tolik o řepce. Je ale mnoho dalších mýtů, které mezi veřejností o zemědělství kolují. Aby tyto mýty vyvrátil, rozhodl se Zemědělský svaz ČR uspořádat ve dnech 14. a 15. června Dny českého zemědělství. V tyto dny vás zemědělci po celé republice pozvou do svých podniků, aby vám ukázali, jak se starají o krajinu, jak hospodaří s půdou a vodou, jaké plodiny pěstují. Dozvíte se, jak vypadá správná péče o hospodářská zvířata, o jejich zdraví a pohodu, mimo jiné také to, že mají ve stájích pro relaxaci i hračky a drbadla.

Uvidíte, že se dnes při práci v zemědělství využívají moderní technologie, včetně robotů. Prohlédnete si zemědělskou techniku, která svým vybavením odpovídá nejmodernějším automobilům. Dozvíte se i to, že zemědělci rozhodně nemají nic společného s cenami potravin v obchodech. Jen pro příklad: vloni dostali za tunu konzumních brambor 4 912 korun, v roce 1995 to přitom bylo 7 982 korun za tunu. Cena pšenice byla loni 4 096 korun za tunu, v roce 1997 se platilo za tunu 4 331 korun. Všichni víme, jaký nárůst cen za posledních 25 let zaznamenaly například energie. A takto bychom mohli pokračovat i s dalšími komoditami. Dny českého zemědělství tu budou právě proto, abyste se dozvěděli vše, co vás o zemědělství zajímá, a též proto, abyste se mohli na vlastní oči přesvědčit, jaká je skutečnost, a mohli lépe rozeznat pravdu a lež. V Pardubickém kraji se na vás těší zemědělci v Chýšti, Křičeni, Rosicích u Chrasti, Sloupnici, Kunvaldu a v Dolním Újezdě.

Jitka Janečková, Zemědělský svaz ČR, úz. organizace Pardubice