Toto jméno je původu italského a jazykovědci se domnívají, že vzniklo zkrácením slova felicitas, což v latině znamená „úrodnost“ a „štěstí“. Zajímavé také je, že v italštině znamená zita nebo také zitta – „děvče“. Jistě děvče šťastné.

Svatá Zita (v církevním kalendáři má svátek 27. dubna) však příliš šťastná nebyla. Narodila se kolem roku 1212 v Monsagrati v Itálii a od útlého mládí sloužila v bohaté rodině. „Sloužila“ ale není to správné slovo, spíše by se hodilo „trpěla“. Rozmazlené děti na ni byly zlé, paní ji týrala svou panovačností a pán svou krutostí a prchlivostí. Zita byla přesvědčena, že tento úděl jí přichystal Bůh, aby vyzkoušel její víru, a tak vše statečně snášela. Nakonec se jí podařilo svou laskavostí celou rodinu převychovat.