Učitelé základních škol (ZŠ) na Pardubicku se obávají zapojování dětí s lehkou mentální retardací a jinými poruchami do běžných tříd. „Už jsme to zkusili a nefunguje to," varují pedagogové. Pomalí žáci v běžných třídách zdržují ostatní, sami se trápí a mohou se stát obětí šikany – kolektiv je obtížně přijímá. Strach z dalšího postupu ministerstva školství mají pedagogové i rodiče.

Obrovská vlna nevole provází změnu, která se s novým školním rokem odehraje v základních školách praktických. Ty nyní v České republice navštěvuje kolem 18 tisíc dětí, pro něž je výuka v běžné škole příliš obtížná. Od 1. září 2016 už nebudou tyto školy učit podle svého vzdělávacího programu, ale podle stejného jako běžná ZŠ.

Pozor na šikanu!

Zdánlivě malá změna je podle názoru pedagogů prvním krokem k pozvolnému zrušení základních škol praktických. Ministerstvo školství zmiňovanou změnou reaguje na zahraniční kritiku.

České republice je vytýkáno, že v ZŠ praktických končí hlavně romské děti a děti ze sociálně znevýhodněných rodin. Zrušení programu prý zjednoduší průchodnost oběma směry mezi školami.

„Snaha o zrušení základních škol praktických je dílo převážně neziskových organizací, které z toho velice dobře profitují. Odborníci z praxe s tímto krokem dlouhodobě nesouhlasí, protože Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ničí ojedinělý systém speciálního vzdělávání, které nám jiné země závidí. Škody pak budeme jen těžko napravovat," uvedla Jana Smetanová, ředitelka pardubické ZŠ Polabiny 2. Tato škola již má zkušenosti s integrací dětí s lehkou mentální retardací. Jednoho chlapce se pokoušeli začlenit dva roky, nakonec byl umístěn do ZŠ praktické. Nyní školu navštěvuje dívka s podobným hendikepem.

„Tyto děti nezažívají ve škole úspěchy, proto je práce netěší. Nerozumí většině toho, co se ve třídě děje, a třída nerozumí jim. Pro ostatní děti jsou hloupí, zdržují výuku. Mohou se snadno stát terčem šikany," vysvětlila Jana Smetanová, jaká je realita v dětském kolektivu.

Pardubické základní školy často praskají „ve švech". „V jedné třídě máme udělenou výjimku z počtu žáků a učíme 32 dětí najednou. I ostatní třídy jsou dost naplněné," uvedla Jana Smetanová s tím, že zdejší žáci musí být samostatní. Na individuální péči o mentálně hendikepované žáky není v hodinách prostor.

V základních školách praktických pracují převážně speciální pedagogové. V běžné třídě by hendikepované děti potřebovaly pomoc vyškolených asistentů, ministerstvo přislíbilo na ně uvolnit peníze. „Ale ani asistenti inteligenci těchto dětí nezvýší," podotkla Jana Smetanová.

„Tyto děti nebudou v normální třídě stačit ani s pomocí asistenta. Nemůžete dát například autistu do třicetičlenného kolektivu," potvrdila ředitelka ZŠ praktické a mateřské školy speciální v Pardubicích Daniela Ročková.

Stres pro všechny

Změny, ke kterým dochází, velice znepokojují také rodiče hendikepovaných žáků. „Mají strach. Ptají se, co se bude s jejich dětmi dít," dodala Daniela Ročková. Obává se také, že škola nebude mít od 1. září podle čeho učit. „Poslední školní vzdělávací plán se zpracovával dva roky. Není dost času," upozornila.

Pokud nakonec přece jen dojde k vytvoření smíšených tříd s dětmi hendikepovanými, průměrnými i nadprůměrnými, ublíží to podle pedagogů všem zúčastněným.

„Lehce mentálně retardované dítě nějaké schopnosti má. Ale třídě nestačí, stresuje to jeho i rodiče," uvedla zástupkyně ředitele ZŠ Lázně Bohdaneč Soňa Drvotová. Zároveň takový žák může „rozbít" vyučovací hodinu všem ostatním ve třídě. O zrušení ZŠ praktických se mluvilo již v roce 2011. Učitelé i rodiče podepisovali petice, aby k tomuto kroku nedošlo. Nyní jsou zklamaní. Mají pocit, že se zrušení nepodařilo zabránit, jen nyní probíhá více skrytě a nenápadně.