Staré bytové domy ohraničují zelený vnitroblok se vzrostlými stromy. Zelený prostor mezi ulicemi Sakařova, Ve Lhotkách, Sezemická a Bezdičkova vnímají obyvatelé jako oázu klidu uprostřed Pardubic, kde si hrají děti, posedávají důchodci a zpívají ptáci.

„Stěhovali jsme se sem v roce 1958 do nových domů. Bylo mi šest a pamatuju si, že tu bylo fotbalové hřiště, na zimu nám sem tatínkové pouštěli vodu a my tu bruslili,“ popsala jedna z obyvatelek okolních domů Marie Tomanová. Aktivně využívat zelený vnitroblok jsou zvyklí nejen sousedé, ale také například děti z blízké školky.

To by ale mohlo brzy skončit. Investor chystá uprostřed vnitrobloku výstavbu bytového domu se 40 byty. „Kdysi se měly ve vnitrobloku stavět garáže, už tehdy se to lidem nelíbilo a povedlo se prosadit, že má plocha zůstat zelená. Zůstala tu zeleň a teď tu řešíme něco podobného? Nerozumím tomu,“ dodala Tomanová.

Na to, že se má mezi bytové domy vmáčknout nová čtyřpatrová budova, přišli obyvatelé naprostou náhodou, když se po pozemku začali pohybovat cizí lidé, kteří si plochu fotili a přeměřovali. Místní se jich proto začali vyptávat, ale nikdo se s nimi nechtěl bavit. „Pak jim odpověděli: ‚Tady se bude stavět.‘ Úsečně. A konec,“ popsala majitelka rodinného domu Jolana Havlasová, které má nová bytovka stát osm metrů od plotu. „Ztratíme soukromí a celý den tu budeme mít stín,“ dodala s tím, že se cena její nemovitosti mnohonásobně sníží.

Původní části mostu dělníci postupně odřezali a odvezli. Kvůli budoucím napojením v místě mostovku rozšíří.
Kyjevská na kousky: Demoliční firma o víkendu rozebrala z mostu další tři pole

Investor chce ve vnitrobloku mezi starými domy postavit čtyřpatrovou bytovku. Na zelené ploše si často hrají děti, chodí tam školky, sousedé jsou zvyklí se na ní potkávat nebo tam věšet prádlo.Investor chce ve vnitrobloku mezi starými domy postavit čtyřpatrovou bytovku. Na zelené ploše si často hrají děti, chodí tam školky, sousedé jsou zvyklí se na ní potkávat nebo tam věšet prádlo.Zdroj: Deník/Lada SoučkováModerní výstavbu, která bude mít plochou střechu, místní vidí jako stavbu, která lokalitu významně promění. Vnitroblok je nyní uzavřen menšími bytovými domy se sedlovými střechami. „Tato čtvrť má svůj ráz, všechny domy mají podobnou architekturu a tyto lokální zelené plochy. Nerozumíme tomu, že magistrát dovolí zelenou plochu zničit. Mělo to zůstat jako nezastavitelná plocha,“ kroutila nad návrhem hlavou obyvatelka Jana Křenková.

Sousedi se proto semkli, začali zjišťovat informace a psát petici. Během víkendu posbírali přes 170 hlasů, které předali na radnici. Zastání mají například v architektu a bývalém zastupiteli Milanu Košařovi, podle něhož stavba v místě nemůže vyrůst. „To, že něco takového vzniklo, považuji za velkou chybu. Jde o stabilizované území, v němž je možné dělat přestavby, přístavby, ale nikoli úplně novou výstavbu. Vidím to jako porušení stavebního zákona,“ uvedl Košař, který je zároveň členem poradního orgánu městské rady – Komise pro architekturu a urbanismus, která se projektem bude zabývat ve čtvrtek odpoledne.

K záměru vydá své stanovisko a doporučení mimo jiné Odboru hlavního architekta (OHA), jak se k projektu postavit. Jenže na to už je pozdě. OHA totiž už dal soukromému investorovi zelenou s tím, že záměr je v souladu s územním plánem.

„Vyjádření již bylo vydáno, ale na základě jednání s dvěma zástupci obyvatel, OHA předloží záměr k posouzení komisi, která je poradním orgánem Rady města, potažmo se jejím názorem může řídit městský obvod, který je účastníkem správního řízení,“ vysvětlila hlavní architektka Zuzana Kavalírová, podle níž není problémem ani stabilizované území. „Ve stabilizovaném území se zástavba na volných pozemcích připouští, pokud je v souladu se stanoveným funkčním využitím – zde se jedná o plochu bydlení vícepodlažní sídlištní. Nelze striktně říct, že takový pozemek není možné zastavět,“ dodala Kavalírová.

„Značky je potřeba co tři roky obnovit, aby se nám turisté neztráceli,“ říká předseda oblastního výboru KČT Pardubického kraje VLASTIMIL ŠKVÁRA.
Majitelé pozemků proti značkám bojují, říká krajský šéf Klubu českých turistů

Investor chce ve vnitrobloku mezi starými domy postavit čtyřpatrovou bytovku. Na zelené ploše si často hrají děti, chodí tam školky, sousedé jsou zvyklí se na ní potkávat nebo tam věšet prádlo.Investor chce ve vnitrobloku mezi starými domy postavit čtyřpatrovou bytovku. Na zelené ploše si často hrají děti, chodí tam školky, sousedé jsou zvyklí se na ní potkávat nebo tam věšet prádlo.Zdroj: Deník/Lada SoučkováPro danou lokalitu navíc nejsou stanoveny regulační prvky, tudíž problémem podle Kavalírové nebude ani plochá střecha. „Domníváme se, že tradiční charakter stávající zástavby lze kombinovat se současnou architekturou s plochými střechami. V blízkém okolí se objekty s plochou střechou již nacházejí,“ uvedla městská architektka.

Plochou střechu hájí také investor s tím, že ke stavbám 21. století ploché střechy patří. „Moderní bytový dům by měl mít plochou střechu, na které umíme pracovat se srážkovou vodou a zelení,“ poznamenal jednatel pardubické společnosti Hac Jiří Horák.

„Nehodláme tam postavit nic horšího, než co v okolí už je. Naopak si myslíme, že architektura bude kvalitnější a architektonicky hodnotnější než to, co tam vzniklo v 70. letech,“ doplnil Horák.

S tím ale nesouhlasí starostka prvního městského obvodu Alena Stehnová, které se výstavba ve vnitrobloku nelíbí. „Myslím si, že bude ráz vilové čtvrti nabourán a je to proti všem urbanistickým zásadám,“ zhodnotila starostka a dodala, že by obyvatelé z okolí měli být přizváni do správního řízení, které povede stavební úřad.

Místním se ale nelíbí ani to, jak se liší přístup města. „Chtěli jsme kdysi přistavět kus bytového domu, abychom mohli zvětšit byty. Ale na městě nám řekli, že to nejde, protože je tu architektonický celek a nelze ho porušovat. A najednou to lze,“ podivil se další obyvatel z dotčených domů.

Lidé se nebojí jen zničení zelených ploch a narušení architektonického a urbanistického rázu, zastínění současných nemovitostí, ale také ruchu, ztížení dopravní situace, včetně problémů s parkováním, a ztráty soukromí. „Lidé si tu kupují byty kvůli tomu, že je tu klid a mají tu komfortní bydlení. Teď se to vše zničí,“ uzavřela Tomanová.