V neděli přejdeme na letní čas, „zmizí“ hodina mezi druhou a třetí ráno, kdy se ručičky na hodinách posunou dopředu. To má podle Petra Šilara, který stojí v čele iniciativy For Only One Time (Pro jeden čas), řadu dopadů. Nejen ekonomických, senátor má k dispozici studii, podle níž změna stojí USA každoročně zhruba půl miliardy dolarů, připomíná však i škody, které posun času napáchá na našem zdraví a psychické pohodě.

„Jak přepočítáme na peníze unavené malé děti, které maminky vedou o hodinu dříve do mateřské školky, bolesti hlavy, vyšší riziko infarktů a sebevražd, předrážděnost citlivých lidí, deprese či zvýšenou spotřebu tabákových a kofeinových výrobků a jejich dopad na naše zdraví?“ argumentuje Petr Šilar.

Iniciativa For Only One Time chce přispět k tomu, aby se střídání času zrušilo po celé Evropě. Stejného názoru je velká skupina europoslanců, kteří v tomto duchu přijali letos v únoru rezoluci. Jejich výzvou se bude zabývat Evropská komise, která by si měla nechat vypracovat analýzu důležitou pro přijetí legislativního návrhu.

Přestože přechod na letní čas by se týkal většiny evropských zemí, existují i výjimky, které každoroční posun času tam a zase zpět už zrušily. „Mezi ně patří už tradičně Island, norské ostrovy Jan Mayen, Špicberky, ale také Rusko, Bělorusko a velmi bouřlivé debaty týkající se zrušení střídání času momentálně probíhají také v Polsku,“ vyjmenovává Petr Šilar.

ČTENÁŘI DISKUTUJÍ
Deník se zeptal čtenářů, zda jsou pro zrušení střídání času a který by měl zůstat. Názory nebyly černobílé. „Jednoznačně jsem pro zrušení střídání času, vezměte si, že takhle je v zimě tma pomalu v půl čtvrté,“ upozorňuje Miroslav Absolon.
Našlo se i pár diskutujících, kterým změny času nevadí. „Nechala bych zimní, ten je pro nás přirozený,“ domnívá se Alena Konečná. Většině by však vyhovoval letní čas. „Letní, ať je po práci ještě světlo na legraci,“ hlasuje Irena Vlčková.